Liga na ochranu zvířat ČR
     Jablonec nad Nisou
Ú T U L E K    D Á Š E N K A

KOČIČKY               PEJSCI               JINÁ ZVÍŘÁTKA

KLIKNUTÍM NA FOTOGRAFII SE VÁM ZOBRAZÍ FOTOGALERIE ZVÍŘÁTKA

Děkujeme paní Pavle Žabinské a také paní Janě Vojtíškové a manželům Stejskalovým za příspěvky 300 Kč, paní Janě Vojtíškové, paní Marii Junkové, paní Jarmile Maturové a panu Petru Havlovi za příspěvěk 100Kč, který se rozhodli poslat ve prospěch všech pejsků ve virtuální adopci. Děkujeme všem našim virutálním páníčkům, každý příspěvěk je pro nás velkou pomocí!


Pro pejsky pořádáme (nejen) výlety "Po stopách Dášenky"

	BARNABÁŠEK Věk: 12 let Charakteristika: Barnabášek pochází z dalšího případu, který musela řešit Liga na ochranu zvířat. V roce 2002 byl v Peci pod Sněžkou zrušen nevyhovující útulek, ve kterém živořilo kolem 50 psů. Do našeho jabloneckého útulku nakonec putovalo 6 pejsků. 5 z nich našlo nový domov, Barnabášek tady zůstal. Chcete vědět proč? Nikdo o něj nestál, všichni případní zájemci ho přehlíželi, byl pro ně moc "voříškový". Pro ty, kdo chtěli velkého psa na hlídání byl moc malý a pro ty, kteří chtěli mazlíka do bytu byl zas moc velký. Tento pejsek, jako bohužel hodně dalších, doplatil na to, že na první pohled není vidět povaha, ale jenom kožíšek. Barnabášek by možná nevyhrál šampionát krásy, není to ovšem žádná "ošklivka Katka". Je to velmi milý, přátelský a oddaný pejsek, vychází výborně se všemi čtyřnohými i dvounohými obyvateli útulku, rád chodí na procházky, rád se mazlí, je zdravý a čilý. Zkrátka ideální pes. Jeho šance na umístění se ovšem ještě snižovaly s přibývajícím věkem a nyní, po 6 letech, je v útulku již zvyklý. Hledáme pro něj "alespoň" virtuální zájemce, kteří nedají na předsudky a chtějí pomáhat i takovýmto pejskům - fešákům na "druhý pohled". V útulku od: 20. 1. 2002 Za Barnabáška děkujeme paní Fohlové, která mu pravidelně přispívá 300Kč.
	ROZÁRKA Věk: 11 let Charakteristika: Hodná, malá Rozárka s roztomilým flíčkem přes oko trpí astmatem, navíc je po operaci nádorů mléčné žlázy. Možná kvůli své plachosti před cizími lidmi a vůbec pro svou submisivní a trochu bojácnou pohavu nezaujala ani přes inzerci v novinách a TV žádné případné zájemce. Protože se navíc její astma s každým prožitým stresem zhoršuje, zůstane už jejím domovem útulek. Chtěli byste jí přispívat na krmení, osobně přivézt něco dobrého nebo vzít Rozárku na procházku? Budeme moc rádi. 29. 1. 2009 podstoupila rozárka operaci, při které jí bylo odstraněno levé očičko. Dostala se do něj infekce a léčba bohužel nezabírala. Rozárka ale všechno zvládá normálně i s jedním očičkem. V útulku od: 30.8. 2003 Rozárka posílá poděkování paní Denise Bubeníčkové za pravidelný přispěvek 300Kč.
	JANIČKA Věk: 12 let Charakteristika: Janinka, kříženec německého ovčáka, je pejsek, který se podruhé narodil. Před osmi lety nám volala městská policie, že na silnici do Janova leží pejsek, kterého srazilo auto a oni se s ním bojí manipulovat. K podobným situacím vyjíždíme poměrně často, tentokrát nás ovšem to, co jsme uviděli, docela vyděsilo. Na silnici ležela fenečka s dlouhou řeznou ránou přes celý bok a bříško (možná od toho, jak "šrotovala" pod autem) a s otevřenou břišní dutinou. Když jsme ji zvedali, báli jsme se, že nám doslova vypadne z kůže, protože ta byla odtržená od podkoží a pejsek v ní úplně "plaval". Panu doktorovi Baudyšovi se však Janičku podařilo zachránit, měla chudák asi 60 stehů. Tato událost pro ni byla velmi traumatická, Janička byla plachá, hodně se bála lidí. Asi proto si ji nikdo nevybral a zůstala u nás. Janinka je ovšem krásným příkladem toho, že tuto bázlivost lze překonat, protože dnes je z ní přátelský, temperamentní pejsek, moc ráda chodí na dlouhé procházky s dobrovolníky, miluje aport. Jedinou známkou prožité nehody je nepatrné kulhání, které se projeví, pokud je hodně unavená. V útulku od: 9. 5. 2000 Děkujeme manželům Brožovým, že pravidelně přispívají Janičce 400Kč.
	LAJKA Věk: 8 let Charakteristika: Lajčin příběh začal také smutně, i ji totiž porazilo auto. Nehybnou a krvácející ji našel na silnici v Turnově pán, kterému se jí zželelo a odvezl ji do turnovského psího útulku. Lajčina zranění byla vážná, utrpěla těžký otřes mozku, byla v bezvědomí. Protože turnovský útulek není zařízen na poskytování intenzivní péče takto zraněným zvířatům, požádali nás, abychom se pejska ujali my. U nás dostala Lajka několik kapaček, poté jsme ji krmili stříkačkou a několikrát denně vynášeli ven, aby se vyvenčila, protože se nedokázala sama postavit. Naštěstí nebylo zranění mozku natolik vážné, jak jsme se obávali. Lajka se znovu se naučila chodit a dnes je z ní normální zdravý pejsek. Tedy relativně - je totiž hluchá. Lajka je velice hezká fenečka s hedvábnou srstí, nenáročná a klidná. Vyplaší ji však všechny změny, cizích lidí se straní, proto je vhodná jen na virtuální adpoci. V útulku od: 12. 6. 2005 Virtuální paničkou malé Lajky se stala paní Helena Rydvalová, která Lajce přispívá 300Kč. Děkujeme!
	ELZA Věk: 7 let Charakteristika: Elza je drobounká fenka křížence německého ovčáka. Byla odchycena na Proseči, kde ji městská policie naháněla několik dnů, protože se hrozně bála a odmítala "spolupracovat". Bázlivost ji neopustila ani v útulku. Elzičce asi někdo moc ublížil, protože neustále chodila přihrbená, s ocasem staženým mezi nohy, při rychlejším pohybu se ihned přikrčila. Postupem času začala roztávat, líbilo se jí mezi pejsky a dodnes je nejraději, když s nimi může běhat po zahradě. Asi po roce pobytu v útulku se Elzička vzpamatovala natolik, že jsme ji vyslali do nového domova k jedněm hodným lidem. Bohužel, Elze se zde vůbec nelíbilo, začala se opět chovat bázlivě a navíc utíkala. Nutno podotknout, že pro Elzičku není žádný plot překážkou a když chce, uteče odkudkoli, třeba i oknem v patře. Když nám zavolala její nová panička, že Elza opět utekla a zmateně pobíhá po hlavní silnici u bazénu, okamžitě jsme tam vyrazili. Když jsme přijížděli na místo, Elza poznala zvuk motoru našeho auta (bylo to ráno, takže naštěstí ještě moc aut nejezdilo), přiběhla k nám, my jsme zastavili, otevřeli dveře a Elza bez jediného slůvka naskočila. Když to nová panička viděla, řekla, že nemá smysl Elzu trápit a že má zůstat u nás. A tak se také stalo. Paní si vzala jiného pejska a Elzička má od té doby trvalé bydliště v útulku Dášenka. K Elzičce jsme chtěli připsat, že nechodí na procházky, protože se moc bojí, dostává až hysterické záchvaty, pokud má s cizím člověkem vyjít ze vrat. Když jsme ale pořádali jarní výlet, Elzičku jsme zkusili vzít sebou a ona kupodivu bez velkých protestů šla! Zřejmě jí pomohlo, že s ní jdou i ostatní pejsci, které zná. Od té doby chodí Elzička bez problémů s dobrovolníky na procházku a je moc šťastná, když se může pořádně vyběhat. Udělala v tomhle ohledu veliký pokrok. Pokud byste tedy Elzičku chtěli venčit, můžete přijít, budete vítáni. Elzičce v létě 2010 ochrnuly nožičky Elzička dva roky po ochrnutí tlapek běhá po zahradě a loučí se s dětmi z exkurze V útulku od: 12. 11. 2004 Děkujeme paní Lucii Novotné za pravidelný příspěvěk 300Kč a panu Janu Haladovi, který pravidelně přispívá 500Kč.
	ERIČKA Věk: 10 let Charakteristika: Kdysi nám zavolal jeden pán a řekl nám, že jeho sousedé, Romové, drží ve sklepě psa, který tam neustále štěká. Jeli jsme to prověřit a skutečnost byla horší, než jsme očekávali. Ve sklepě jsme nalezli vychrtlé, zablešené „nic“, které bylo přivázané kravským řetězem ke stěně a kolem sebe mělo kupu mrňavých štěňátek. Fenečku i štěňata jsme pochopitelně ihned odebrali. Štěňátkům jsme našli nové domovy (jednu fenečku, už jako dospělou, bohužel na procházce s paničkou zakousl velký pes, který utekl svému majiteli ze zahrady) a nabízeli jsme i Eričku. Jenže Erička je malá potvůrka, uštěkaná a kousavá; ze začátku pokousala každého, kdo se kolem ní mihnul (pan doktor dodnes kolem Eričky zásadně probíhá klusem, aby ho nestihla chytit za nohavici :-), dokonce měla spadeno i na děti, ty tedy vůbec nemusela, asi jí kdysi dost ublížily. Dnes už je na tom s dětmi lépe, miluje našeho mladšího syna a on ji, pořád spolu chodí na procházky nebo ven hrát si s kamarády. Jinak je Erička hodná a milá fenečka, velmi ráda se mazlí a muchluje, každodenní dávku pohlazení si vždycky vyštěká. K cizím lidem je stále opatrná a proto ji nabízíme alespoň virtuálním páníčkům, kteří Eričce přispějí na pobyt nebo se s ní (po počátečním seznámení) přijedou pomazlit a vezmou ji na procházku. V útulku od: 7. 1. 2005 Uňafaná Erička posílá poděkování svým virtuálním páníčkům Lence Hryzové a Martinu Novákovi za pravidelný příspěvek 300Kč.
	BETYNKA Věk: 6 roky Charakteristika: Betynka se přitoulala do areálu jedné továrny v Hrádku nad Nisou. Zjevně se jí zde líbilo, protože se tu zabydlela. Schovávala se v různých skulinách a zákoutích, zaměstnanci továrny ji pravidelně krmili. Tak to šlo asi 7 měsíců. Za celou tu dobu na sebe Betynka nenechala sáhnout, takže nějaký odchyt nebo ochočování zaměstnanci neřešili. Pak ovšem Bety zabřezla a stala se maminkou. Když jedno ze štěňat spadlo do mělké „jímky“, rozhodli se zaměstnanci továrny, že se s tím musí něco udělat. Zavolali polici a ta zase nás. Když jsme přijeli na místo, ohodnotili jsme situaci jako docela obtížnou. Fenečka se skutečně nenechala chytit a areál byl tak rozlehlý, že bylo těžké nahnat ji do nějakého kouta a lapit. Využili jsme proto mateřského instinktu fenky a počíhali si na ni u štěňátek. Štěňátka měla totiž pelíšek pod vrakem náklaďáku a tam už bylo snazší fenečku ulovit. Museli jsme sice využít tyče se smyčkou, ale nakonec se za přihlížení a potlesku zaměstnanců zadařilo :-) Betynku i se štěňátky jsme odvezli do útulku. Protože bylo léto, dali jsme štěňátka do ohrádky na dvoreček a světe div se, plachá Betynka se držela u nich, neutíkala a za piškotek se nechala dokonce pohladit. Během pár dnů byla úplně ochočená a zaměstnanci, kteří se na ni přijeli podívat tomu nechtěli vůbec věřit. Štěňátka putovala do nových domovů, ale Betynka se natolik upnula na nás (i při focení do virtuální fotogalerie jsme museli být stále u ní), že odmítala odejít s novou paničkou, která o ni projevila zájem. Chovala se skoro hystericky, takže si to paní rozmyslela a vybrala si jiného pejska. Betynka je v útulku již nějakou dobu a její plachost k cizím lidem nepolevila. Navíc se bojí i velkých pejsků, nejde se vyvenčit na zahradu, pokud tam zrovna běhají. Betynka na procházky s cizími lidmi nechodí, ale pokud se rozhodnete pomoci jí finančně nebo zasláním nějaké dobroty, rádi to přivítáme. V útulku od: 25. 7. 2006 Něsmělá Betynka děkuje všem svým příznivcům: manželům Lejskovým, kteří jí přispěli granulkami a částkou 1000Kč, paní Marušce Dobešové s Kryštůfkem, paní Evě Poustecké a paní Zuzaně Horákové za pravidelné příspěvky 300Kč.
KOČIČKY               PEJSCI               JINÁ ZVÍŘÁTKA