Liga na ochranu zvířat ČR
|
KOČIČKY
PEJSCI
JINÁ ZVÍŘÁTKA
VIRTUÁLNÍ ADOPCE |
|
LUMÍREK Věk: nad 10 let Charakteristika: Lumírek je starší pejsek, který se k nám dostal z Pěnčína, kde ho lidé našli na kraji silnice. Asi ho srazilo auto, protože i když neměl zlomeniny ani odřeniny, ve slabinách měl hematom (nahromadění krve ve tkáni), který se ale časem vstřebal. Trochu horší byly epileptické záchvaty, které svědčily o nárazu do hlavy. Nyní už Lumírek záchvaty nemá, i když ho samozřejmě hlídáme, jestli se znovu neobjeví, pravděpodobně souvisely pouze s nehodou. Lumírek je starší, ale pěkný a opečovávaný pejsek. V útulku bydlí v boudě na zahradě, pochoduje si po trávníku a to mu stačí. Víc nepotřebuje, nevyhledává vyloženě lidskou ani psí společnost, je si trochu sám pro sebe. Kratší procházky kolem domu by ale určitě zvládnul. Má moc rád piškoty a jiné dobroty, za ty je vděčný. Pro Lumírka hledáme domov na dožití, u starších lidí nebo v klidé rodině, kde by měl pelíšek v teple domova (v útulku nemůže v zimě pod sněhem zůstat v boudě, takže vyvstane otázka co s ním, protože ostatní pejskové, hlavně ti mladší a rozjívení, ho rozčilují, podejť také ne, když se přes něj obvykle převalí jak velká voda). Je opravdu nenáročný, čistotný, a možná když bude mít páníčka sám pro sebe, stane se i vlídnějším a společenštějším. Na tomto místě bychom ještě chtěli poděkovat pracovníkům obecního úřadu v Pěnčíně, kteří se o pejska po nehodě postrali, převezli ho k nám a uhradili náklady včetně lékařské péče. Ač by takový postup měl být naprosto běžný, bohužel se tak často neděje, obce a města mnohdy nechtějí mít nic společného s oputěnými zvířaty, za která by měla převzít odpovědnost a zaplatit za ně. Jsme proto rádi za vstřícný přístup a pomoc, kterých si vážíme. 2. 7. 2013 ZEMŘEL Lumírek byl starý pejsek, po autonehodě, s občasnými epileptickými záchvaty. Asi proto se mu za celý rok co byl v útulku nepodařilo najít nový domov. Poslední dny před smrtí nejedl, měl nízkou teplotu, ale jinak se snažil a "funfoval" jako dřív. Zemřel sám, v klidu. I takové případy jsou součástí práce v útulku, přesto musíme říct, že je nám to velmi líto :-( V útulku od: 28. 6. 2012 |
|
SISINKA Věk: 8,5 roku Charakteristika: Sisinka je fenka křížence špice, střední velikosti, má hezký, roztomilý "kukuč." Temperamentní, dožaduje se pozornosti, nerada je sama. Nový páníček by se jí měl dostatečně věnovat, mazlit se a chodit procházky. Sisinka běhala opuštěná po Lučanech a odolávala všem našim pokusům o odchycení. Až po srážce s autobusem se dostala do útulku. Stejně jako Astička byla nabízena v Chcete mě, můžete se na ni podívat na internetových stránkách pořadu, v dílu vysílaném 30. 1. 2008 V útulku od: 7. 11. 2007 13. 5. 2013 ZEMŘELA S velkou lítostí a s omluvou za opožděnou zprávu, dáváme vědět, že Sisinka zemřela. Zpočátku to nevypadalo na nic vážného. Loni na podzim začala churavět, jednalo se o běžný psí kašel. Když ale předepsané prášky nezabíraly, nechali jsme ji vyšetřit. Ukázalo se, že měla nádor na plicích a metastáze zasahovaly až do jater. Ta jí postupně přestala pracovat, fungovala jen na 30 %, až selhala úplně. S tím bylo spojené selhání imunity. Sisinka byla velká bojovnice. Měla pořád chuť do života a nechtěla nás opustit i přesto, že ji nemoc udolávala a vypadala hrozně uboze. Rakovina ji doslova žrala zevnitř. Za 3 měsíce zhubla z 12kg na 6kg, udělal se jí vřed na oku, odolávající vyrážka na bříšku. Pan doktor Baudyš taky bojoval a udržoval ji na lécích. Poslední dva dny už nechtěla moc jíst, ale byla schopna sama pít. Poslední den byla venku a slunila se, v klidu odpočívala na trávě a užívala si pěkného dne. Pak se šla vyčůrat, napila se a lehla do svého pelíšku v kanceláři pod stůl. Natáhla hlavičku a naposledy vydechla. Tím, že sama odešla nám moc moc pomohla. Věděla, že to poslední rozhodnutí by bylo pro nás hrozné udělat, i když jsme si říkali, že to budeme muset ukončit, aby netrpěla. Sisinka umřela v klidu ve svém pelíšku, obklopena lidmi a zvířátky, kteří ji měli rádi. Nezapomeneme! |
|
ZUZANKA Věk: 14 let Charakteristika: Zuzanka je
další útulkový "inventář". Jako
nalezené štěně ji k nám přivezla policie. Pro
štěňátko není těžké najít
nový domov. Zuzanka jich ovšem vystřídala několik
a pokaždé byla vrácena zpátky s tím, že
rozkouše všechno co uvidí. To jsme bohužel nemohli
vyvrátit, nám se v útulku doslova prokousala
dveřmi (museli jsme je vyměnit a nové dveře jsme rovnou nechali
„oplechovat“). Takže nakonec (obrazně řečeno) za těmi
oplechovanými útulkovými dveřmi Zuzanka už zůstala
a dnes je s námi už jedenáctým rokem. Zuzanka je
velmi milá a veselá fenečka a umí se
usmívat! Je to vidět i na fotografii: když přijde někdo, koho
Zuzi zná, přiběhne k němu s rozevlátým
ocáskem a vycení na něho zoubky takovým způsobem,
jako se usmívají lidé. Za to musí
příchozí Zuzanku hodně pochválit a dlouho ji
hladit :-) 18. 7. 2012 ZEMŘELA Naši milovanou Zuzanku bohužel zasáhla ke konci života rakovina. V zimě 2012 jsme jí objevili nádory v tlamce pod jazykem a později i na mléčné žláze (krátké povídání zde). Přestože rakovina postupovala rychle, Zuzanka se ještě dlouho snažila žít, byla stále veselá, jedla. Postupně jsme jí ale museli dávat pít stříkačkou a pak ji takhle i přikrmovat, protože kvůli nádoru v pusince nedokázala pořádně nabrat jídlo a polykat. Samozřejmě že tento stav nebyl dlohodobě udržitelný, Zuzanka hodně zhubla, nicméně stále se snažila a měla zájem; hlavně Dáša Holanová se svou obětavou péčí se jí snažila pomoci jak jen mohla, vždyť tu s námi naše usměvavá Zuzanka prožila celý život. Péče o starého (a navíc nemocného) pejska není jednoduchá, ale když se o něj staráte od štěňátka, je i tohle, ač nelehké období, přirozenou součástí života. Naneštěstí rakovina Zuzance dost ublížila, nakonec měla asi i bolesti, takže jsme byli nuceni přistoupit k eutanázii. Zuzanku jsme nechali uspat v polovině července, usnula nám v náručí, mezi lidmi, kteří ji měli rádi. Přidala se tak k dalším pejskům, kteří nám v poslední době odešli. Hodně se nám stýská.... |
|
BURÁČEK Věk (v době příchodu do útulku): 9 let Charakteristika: Buráček je kříženec jezevčíka, zajímavého zbarvení. Po jezevčíkovi je sice poněkud svéhlavý a jako starší pejsek vyžaduje svůj klid, ale pokud bude člověk respektovat jeho "soukromí", získá nenáročného společníka na procházky nebo třeba na poklidná posezení na sluníčku na lavičce. S ostatními pejsky vychází v dobrém. V útulku od: 13. 2. 2007 2. 9. 2012 USPÁN Buráček v útulku zestárnul, byl to již psí dědeček, i když se dlouho držel. Bohužel na jaře se mu objevily nádory na varlátkách. Vhledem k jeho věku jsme se obávali, že nezvládne operaci a rozhodli jsme se proto, nechat ho v klidu dožít. Koncem prázdnin se jeho stav zhoršil, prodělal i záchvat mrtvičky, až jsme nakonec poprosili pana doktora, aby ho přijel uspat, bylo to pro něj lepší; už se neorientoval v prostředí, ani nechtěl jíst. Buráček u nás dožil, už je mu dobře, nic ho nebolí. Byl to svéhlavý "skorojezevčík", ale měli jsme ho rádi, vzpomeňte na něj s námi. |
|
TÁŇIČKA Věk: 15 let Charakteristika: Tánička je "pozůstatek" z případu, který řešila Liga na ochranu zvířat. V říjnu 1998 zemřela v Krakovanech u Kolína paní "chovatelka", které se podařilo odchovat a vzájemně nakřížit asi 60 psů. Tyto pejsky si mezi sebe rozdělily jednotlivé útulky Ligy, k nám do Dášenky putovali tři. Dva se podařilo umístit, Tánička však byla velmi plachá. Přesto si ji jednou vybrala hodná paní, naneštěstí to Tánička neuměla ocenit a milou paní ještě před brankou ošklivě poškrábala v obličeji, takže z adopce sešlo. Nyní je u nás už skoro deset let, kožíšek jí prošedivěl, plachosti se zbavila, ale jistá opatrnost v ní zůstala. Pomalu se k vám přiblíží, stoupne si na zadní, opře se o vás a chce, abyste ji pohladili a chlácholili mazlivými slůvky (přesně tak, jak je to na poslední fotce z Tániččiny fotogalerie). Malá, drobná Tánička bude ráda, pokud se rozhodnete přispívat na její bydlení v útulku, případně se na ni přijedete podívat a pomazlit se s ní. Tánička prodělala 9. 3. 2012 mrtvičku a selhání oběhového systému. Má zavodněné bříško, takže se jí těžko chodí. Měla nízkou teplotu, ale pan doktor jí dal prášky na odvodnění, posílení srdíčka a injekce. Teplota se jí trochu zvedla, hodně ale čůrá, krmíme ji. Doufáme, že i přes její vysoký věk to snad zvládne.V útulku od: 15. 10. 1998 ZEMŘELA 23. 3. 2012 Tánička prodělala 9. 3. mrtvičku a ani všechny léky a injekce jí už nepomohly znovu nabrat síly. Stáří se ozvalo. Ještě chvíli se snažila, ale nám bylo jasné, ač jsme si tuto bolestnou myšlenku nechtěli připustit, že nás milovaná Tánička již opouští. V den, kdy jsme se rozhodli ji už nechat odejít za pomoci eutanázie, protože již jen ležela a odmítala i jíst, se s námi ráno rozloučila a v tichosti zemřela sama v pelíšku. Moc nám bude chybět, byla s námi od počátků útulku, milovali jsme ji my, oblíbili si ji návštěvníci a také všechny děti, které chodily do útulku venčit pejsky. Tánička odešla takřka na den přesně rok po smrti jejího psího kamaráda Ťapáčka. Už je jim dobře, jsou v psím nebíčku spolu. |
|
ČENDA Věk: 15 let Charakteristika: Čenda a Janička jsou nerozlučná dvojka, společně obývají jeden kotec, spojuje je podobný příběh. Čenda se k nám totiž také dostal po autonehodě, při které utrpěl těžké zranění zadní tlapky. Přes veškerou snahu se nožičku nepodařilo zachránit a musela být amputována nad kolenem. Pro bojácného pejska s rozježeným kožíškem a takovýmto handicapem se hledá nový domov obtížně. Čenda je u nás již velmi dlouho, dá se říci, že je to jeden ze spoluzakladatelů útulku. V útulku pomáhá s hlídáním, udržuje pořádek ve smečce, napomíná mladé psí rozjívence když si moc dovolují a dovádí se štěňaty. Je to takový šedý vlk, k lidem je ovšem moc hodný. Pomůžete nám s jeho bydlením u nás? Pokud budete chtít, můžete mu i osobně přivést něco na přilepšenou. V útulku od: 21. 11. 1997ZEMŘEL 3. 8. 2011 Rozježeného Čendíka jsme museli nechat třetího srpnového dne uspat. Na jaře jsme mu objevili na levé straně krku bouličku. Veterinář potvrdil naše obavy, že se jedná o nádor. Kvůli Čendově vysokému věku a agresivitě, s jakou nádor rostl, jej nebylo možné operovat. Z bouličky velikosti pěsti se během pár měsíců stal nádor jako malý míč, který mohl vážit i dvě kila. Čenda s nemocí bojoval statečně, stále měl chuť k jídlu, vnímal okolí, hlídal. Nejhorší ale bylo, že kvůli svému handicapu - chybějící zadní tlapce, měl problémy s rovnováhou, nádor ho převažoval. I přesto že baštil, dost zhubnul a jeho drobná postavička nedokázala váhu nádoru dobře udržet. Hodně proto ležel a pospával, poslední dny už se skoro nedokázal zvednout. Měli jsme strach, aby mu nádor nezasáhl dýchací trubice a Čenda se neudusil, do poslední chvíle ale dýchal normálně. Nicméně soužití s rakovinou už pro něj bylo trápením, bylo to jen žití k smrti. Rozhodli jsme se mu pomoci a nadále jeho trápení neprodlužovat. Pan doktor uspal Čendu 3. srpna v dopoledních hodinách. Čendův odchod je pro nás velkou ztrátou, moc se nám po něm stýská, byl tu s námi opravdu dlouho. Pro někoho byl třínohý Čenda jen rozježený voříšek, pro nás to byl velký kamarád, oddaný hlídač, psí chůva i parťák do nepohody občas nelehkého útulkového starání. Prosíme, kdo jste Čendu znali a měli ho rádi, vzpomeňte na něj. Prožil hezký život a i když jeho konec nebyl kvůli rakovině zrovna snadný, už je mu dobře a běhá s kamarády v psím nebíčku. |
|
BAD Věk: 14 let Charakteristika: Badeček je naše sluníčko, moc hodný pejsek, bereme ho sebou na některé akce, protože se nechá hladit a muchlat od dětí, aniž by jim ublížil. Divíte se, proč je takový úžasný pes stále v útulku? Bad byl v adopci celkem třikrát, pokaždé se mu podařilo utéct a najít cestu zpátky k nám (jednou dokonce utekl ze zavřené místnostni oknem). Rozhodli jsme se, že už ho tedy nebudeme nutit a zůstane s námi. V útulku plní Báďulka roli prvního hlídače, případně uvítacího výboru. Badečkovi můžete přispívat na granule nebo mu přivézt nějaký mls a přesvědčit se, že jsme s tím "úžasným psem" nijak nepřeháněli. V útulku od: 1. 4. 1998ZEMŘEL 21. 6. 2011 S obrovskou
lítostí musíme všem oznámit, že
nás opustil milovaný Badeček. Zemřel sám, v
našem náručí. |
|
ŤAPKA - pejsek z virtuální adopce Věk: 12 let Charakteristika: Ťapička neboli Ťapák je dědictví po zemřelé majitelce. Jako kříženec pudla si pěstuje huňatý kožíšek, který mu ovšem zarůstá přes oči, takže mu ho pravidelně stříháme. Když je takto upravený, vypadá prvotřídně. Navzdory své subtilní postavičce dokáže Ťapka překonat jakýkoli plot, dokonce se dostane i z obojku na řetízku, a utéct. Taky má bezedné bříško, zbaští na co přijde - rozházené odpadky u popelnic, obaly z potravin, spadané švestky i s peckami, okusuje houby v lese a klidně sní i cokoli živého, co před ním utíká, když se mu to podaří chytit. Přesto nepřibere ani gram, což způsobují jeho nemocné ledviny. Kvůli tomu všemu se nám pro Ťapičku nepodařilo najít nového majitele. Hledáme proto virtuálně-adoptivní páníčky, kteří by chtěli přispívat Ťapičkovi na jeho ledvinovou dietu, a třeba ho někdy vzít na procházku, na kterou půjde moc rád, ovšem pozor cestou na popelnice a děti s lízátky :-) V útulku od: 4. 12. 2003ZEMŘEL 24. 3. 2011 Ťapička během posledního roku zestárl, zhoršil se mu zrak a sluch, nožičky už ho tak neposlouchaly, chuť na všechno dobré mu však zůstala. Hodně nás proto zaskočila jeho smrt. Ťapáček zemřel ráno 24. březnového dne, s největší pravděpodobností byl vinou infarkt. Poslední vyšetření totiž ukázalo slabé srdíčko. Stalo se tak při ranním úklidu, když jsme chystali pejskům snídani, bylo to rychlé, ani veterinář už nemohl pomoci. Ťapinka byl v našem útulku dlouho, hodně s námi prožil. Stýská se po něm nejen nám a všem lidem okolo, kteří ho léta znali, ale i jeho věrné kamarádce Táničce, která tak v kotci osiřela. Doufáme, že se s jeho odchodem vyrovná rychleji než my, už je to také psí babička a dlouý smutek by jí jistě přitížil. Ťapka už je za duhovým mostem, je mu dobře, přidal se ke Gunárkovi a dalším, kteří nás v poslední době opustili...ať je vám krásně, zlatíčka. |
|
GUNAR - pejsek z virtuální adopce Věk: 13 let Charakteristika: Gunar je
čistokrevný belgický ovčák-malinois s PP, původem
až z Kanady. Údajně zde sloužil u policie. Shodou
okolností se dostal k novému pánečkovi,
který byl Čech a Gunara si přivezl do Prahy. Chvíli spolu
bydleli v hlavním městě, ale nový pán na něj neměl
mnoho času. Vozil ho proto aspoň o víkendech do Lučan, kde měl
chalupu se zahradou, aby se mohl trochu proběhnout. Z víkendů se
ovšem staly celé týdny, kdy Gunar zůstával
na chalupě a pán ho jezdil z Prahy každé odpoledne krmit.
Protože to bylo náročné, poprosil nás, zda bychom
nedocházeli krmit Gunara my. Chalupa byla nedaleko
útulku, a tak jsme souhlasili. Gunara jsme chvíli krmili
na chalupě, ale za čas jsme ho, na žádost páníčka,
přestěhovali do útulku. Pán nám za Gunarův pobyt
zpočátku platil, pak se ovšem platby začaly opožďovat, až
přestaly chodit úplně. A Gunar zůstal u nás. Jeho
nabídnutí do nového domova nepřicházelo v
úvahu. Jednak proto, že zpočátku byl stále
„majetkem“ původního pána a pak také
proto, že takhle ostrého psa nikdo nechtěl a my jsme si neriskli
ho jen tak někomu předat. Gunar byl skutečně velmi ostrý pes.
Když jsme ho viděli poprvé na chalupě, zhrozili jsme,
jakého „zabijáka“ to máme chodit
krmit; moc jsme se mu totiž nelíbili a místo
přátelského přivítání se na
nás zuřivě sápal. S velkou bolestí
v srdci Vám oznamujeme,že nás dnes v noci opustil ve věku
13 let a 7 měsíců náš milovaný
Gunárek. V našem útulku žil 9 let po té, co
ho do našich rukou svěřil původní majitel, protože se již
o něj nemohl starat. Gunárek byl vycvičený
služební pes přivezen z Kanady, kde léta sloužil u
policie.Jako vysloužilého hlídacího psa si ho
přivezl pán do Prahy a pak putoval do našeho
útulku. Jakožto hlídací,cvičený pes převzal
ihned Gunárek úlohu hlídače své psí
rodiny. Hlídal svoje malé psí kamarády s
velkou zodpovědností a láskou. Byl to ten, který
rozháněl rozjívená štěňata a dělal
pořádek v psí směčce. Byl to ten,který byl vždy
nad věcí, protože to byl pan pes! Po letech se z Gunárka
stal dědeček, který si u nás užíval klidné
stáří. Jeho místo hlídacího psa
obsadil jiný pejsek. Poslední dny potřeboval
Gunárek pomoci vstát z
pelíšku a jeho vratké nožičky ho sotva udrželi.
Včera se už nepostavil ani s pomocí své paničky. V noci
Gunárkovo srdíčko dotlouklo, bylo oslabené
prodělanou mrtvičkou. V našem útulku opět zavládl
veliký smutek,protože nás opustil další
věrný kamarád. Gunárku máme tě moc
rádi a nikdy na tebe nezapomeneme.
|
|
MARUŠKA, odbarvené štěňátko Věk: 3 měsíce Charakteristika: Malou fenečku, zřejmě křížence jezevčíka, k nám přinesla paní s tím, že ji našla opuštěnou v Jablonci. Už se o ni nějakou dobu starala, ale protože štěňátko onemocnělo a paní se chystala na dovolenou, řekla nám, že ho už nechce a máme ho nabízet. To jsme také udělali a pro fenečku pojmenovanou Maruška se brzy podařilo najít nový domov. Maruščin příběh však tímto nekončí. Předávali jsme ji nové paničce s upozorněním, že fenečka měla v původním domově zdravotní potíže a že ošetřující veterinář usoudil na potíže se žaludkem. Doporučili jsme kontrolu u našeho pana doktora. Druhý den v adopci začala být Maruška velmi apatická a návštěva u doktora Baudyše už se nemohla odkládat. K našemu překvapení stanovil pan doktor jako diagnózu otravu. Vše se začalo vyjasňovat, když nám do útulku zavolala paní, která tvrdila, že se původní majitelka pokoušela fenečku odbarvit! Maruška má skutečně na zádíčkách a na hlavě světlé flíčky, které byly pravděpodobně způsobeny odbarvovačem nebo Savem. Snaha fenečku „zkrášlit“ ji však může stát život. Maruška stále bojuje s otravou organismu, která zřejmě zasáhla její nervový systém – štěňátko se místo veselého běhání jen potácí nebo sedí s nepřítomným výrazem; skoro by se dalo říct, že připomíná starého psa s rozvinutou sklerózou. Pan doktor provedl Marušce řadu vyšetření, včetně rentgenu (je čistý) a sondy do žaludku (nezjistila žádné poškození, fenečka nic nevypila, otrávila se pouhým vdechováním odbarvovače nebo jeho vstřebáním kůží!). Maruška se zatím vrátila do útulku, kde ji můžeme mít na očích čtyřiadvacet hodin denně a v případě potíží ji co nejdříve odvézt na veterinu. Pokud se uzdraví, vezme si ji její nová panička, která je z celé situace velmi zoufalá, zpět. Celý případ je však velkým upozorněním pro všechny, kteří mají pokušení podlehnout nové módní vlně barvení psů a koček – je zbytečná a nebezpečná, opět je to jen výmysl lidí, na který mohou nevinná zvířata doplatit svým životem. 1. 8. 2010 Stav Marušky se nelepší, spíš naopak. Vyšetření prokázalo svýšený čpavek v krvi. Výpary z odbarvovače malému štěňátku poškodily mozek. Maruška se chová jako starý senilní pes: hodně sliní, většinu dne nepřítomně pochoduje po okolí, překážky jako by neviděla a místo toho, aby je obešla, zasekne se u nich nebo se je pracně snaží přelézat. Když má světlé chvilky, sní trochu tvarohu nebo masíčka. Když je "mimo", je těžké do ní dostat i jen rozpuštěný glukopur stříkačkou do tlamky, abychom zabránili dehydrataci. Spí hodně málo, celou noc se dokáže rytmicky ploužit po bytě (Maruška je pod čtyřiadvaceti hodinovým dozorem Dáši Holanové, je to vyčerpávající hlídání). Nikdo neví, jestli se uzdraví. Z veselého, hravého štěňátka zbylo jen přežívající psí tělíčko. Přestože jsme na začátku doufali, že k tomu nikdy nebude muset dojít, Maruščin neutěšený stav nás nutí přemýšlet i o eutanázii. 8. 8. 2010 Stav Marušky je stále stejný, světlé chvilky prosvětlují chmurné dny. Když je jí lépe, je při chuti a hodně baští, když je hůř, nesní celý den skoro vůbec nic (zdá se, že chuť i žízeň má, ale jakoby nevěděla, co s tím má dělat, nedokáže se napít vody a všechno jídlo "vysliní" zase zpátky). K Marušce přijela z Prahy paní léčitelka,která si ji sama vyhlédla, a také k ní dojíždí paní Hubená a ordinuje jí homeopatika na pročištění organizmu. Je to běh na dlouhou trať, takže uvidíme, jak to všechno půjde dál. 12. 8. 2010 Marušce se stále střídají lepší chvíle s těmi horšími. Dostává další dávku homeopatik. Je moc statečná, i přes svůj neutěšený stav moc dobře ví, že se jí snažíme pomoci, velmi se upnula na Dášu Holanovou, která se o ni bez přestání stará... "Chtěli mít fenku IN a odbarvili ji flíčky" (Jablonecký deník) "Léčení odbarvené fenky stálo už tisíce korun" (Jablonecký Deník) Reportáž v TV Nova I. (stopáž na cca dvanácté minutě) Reportáž v TV Nova II. (stopáž na cca dvacáté první minutě) V útulku od: 16. 7. 2010 16. 9. 2010 ZEMŘELA Malá Maruška vzdala svůj boj o život na den přesně dva měsíce po příchodu do útulku. Po celou dobu se o ni obětavě starala Dáša Holanová, která malé štěňátko ošetřovala, krmila (ve "špatných" časech i stříkačkou), utírala usliněnou tlamku, venčila ve tři hodiny ráno, nosila neustále sebou ve speciální tašce pro pejsky, čtrnáctkrát za den podávala homeopatika. Všechno bylo marné. Marušce se jako na houpačce střídaly dobré chvíle s těmi špatnými - někdy se chovala jako docela normální štěňátko, vrtěla ocáskem, hrála si s pejsky v útulku, štěkala na kolemjdoucí. Pak, třeba i během pár hodin, se její stav obrátil, byla apatická, nahrbená, neschopná něco sníst (položila si čumáček do mističky s jídlem, očividně jí vonělo, ale nedokázala otevřít tlamku a polknout), pochodovala bezmyšlenkovitě bytem nebo zahradou a narážela do věcí, protože je nedokázala obejít. Nevíme, co se v tom drobném tělíčku dělo, moc jsme ale chtěli věřit, že pomaličku, postupem času se Maruška ze všeho dostane a vyléčí se alespoň na takovou míru, aby vedla hezký psí život přijatelný pro štěňátko, které si kdysi prošlo ošklivou otravou. Velmi nám také pomáhala podpora a zájem od všech hodných lidí. Přesto všechno však 16. září v jedenáct hodin dopoledne Maruška zemřela. Byla ve své apatické fázi, nechala se chovat u Dáši v náručí jako tolikrát a zastavilo se jí srdíčko. Zemřela bez křečí, v klidu a tiše. Pro nás všechny je to velmi emotivní záležitost a proto říkáme rovnou, abychom se vyhnuli případným připomínkám, že jsme byli srozumněni s Maruščiným stavem, rozhodli jsme se bojovat a dát ji šanci s tím, že pokud to vzdá ona, necháme ji humánně uspat. Nestalo se tak a kdybychom se měli rozhodovat znovu, opět to nevzdáme. Maruška si rozhodně svou šanci na život zasloužila, bohužel jako tolik dalších zvířat doplatila na lidskou hloupost a nezodpovědnost. P.S. Na radu lékaře a dalších lidí z Ligy jsme se rozhodli pro pitvu štěňátka. Pokud se prokáže přímá spojitost s otravou čpavkem, podáme na člověka, který jí celé trápení způsobil, trestní oznámení. Pitva fenečky prokázala "jenom" poškozený mozek. Ostatní orgány byly v pořádku, játra, žaludek, všechno bylo "čisté". Špatný stav Marušky (apatie, vadná koordinace, slinění) byl způsobeny mozkem, který nefungoval tak, jak měl. Velké bohužel, pitva jednoznačně neprokázala, že za poškozením mozku stojí otrava čpavkem z odbarvovače. Pokud bychom podali trestní oznámení, nemohli bychom nijak prokázat zavinění člověkem. Protistrana by se bránila tím, že fenka, která byla údajně nalezena, již problémy měla. I když nám připadá celý případ jasný, podle právníka, se kterým jsme se radili, u soudu se svými "domněnkami" nepochodíme. Můžeme proto jenom doufat, že ten, kdo Marušce ublížil, se o jejím osudu dozvěděl a je mu z toho stejně těžko jako nám, a že už se nikdy nic podobného opakovat nebude :-( |
|
VALENTÝNKA - fenka z virtuální adopce Věk: 14 let Charakteristika: Valentýnka je
křížence briarda, velká, chlupatá,
rozježená psí dáma, ovšem s velkým a
statečným srdcem. Valentýnku jsme zachránili ze
sutin jednoho rozbořeného domu v Jablonci. Byla ve velmi
zuboženém stavu a na krku měla velkou, zhnisanou ránu.
Mohlo se jednat o zranění způsobené omotaným
drátem nebo, jak potvrdil veterinář, ji klidně mohl
chtít někdo podřezat. Tomu by nasvědčovalo také to, že
Valentýnka byla zpočátku strašně
bázlivá, naprosto na sebe nenechala sáhnout,
bála se dokonce i ostrého světla. Velmi dlouho trvalo než
se vzpamatovala, šrámy na duši se hojily mnohem
déle než zranění na krku. Valentýnka nebyla
vhodný adept na adopci a popravdě se o ni ani nikdo
nezajímal, Valy nevypadá zrovna jako roztomilý
plyšák. Čas ovšem hojí všechny
rány a dnes je Valy úplně jiný pejsek, je
temperamentní, čilá (i když se už pomalu
začíná ohlašovat stáří a tuhnout
klouby), veselá, chodí dokonce s dobrovolníky na
procházky (lépe řečeno, dobrovolníci se
nechávají Valentýnkou vláčet ;-). Valy
má ráda piškotky a vlastně všechno, co se
dá sníst, takže budeme rádi, pokud nám
pomůžete s jejím krmením, přivezete jí něco
dobrého nebo se s ní vydáte na malý
výlet okolo útulku. |
|
BÁBUŠKA Věk: 15 let Charakteristika: Bábinka je starší fenečka dlouhosrstého jezevčíka. Byla odchycena se známkou na obojku, na uvedené adrese však nikdo žádnou fenku nepostrádá. Je to taková nenápadná, tichá myška, trochu bázlivá, vyhýbá se cizím lidem. Byla by ideální ke starším lidem do klidné rodiny. Má ráda procházky, ale nemusí to být žádné výlety, stačí jí capkání po zahradě nebo "zdravotní vycházka" kolem bloku. Za trpělivý a laskavý přístup, za teplý pelíšek a trochu jídla (dobrého jídla, je chudinka hubeňoučká) bude velmi oddanou a milou společnicí. V útulku od: 9. 12. 2008 5. 2. 2010 ZEMŘELA Bábuška u nás byla na dožití; žádný zájemce se pro starou fenečku nenašel. Někteří lidé nám říkali, ať ji dáme uspat, že nemá cenu mít v útulku starého psa. Nám však bylo líto připravit o života tvorečka, který ještě žít chtěl. Bábuška sice hůř viděla a slyšela, ale jinak byla celkem zdravá, čilá (běhala si na zahrádce po svých vyšlapaných cestičkách) a při chuti. Navíc si nedávno našla kamarádku, malou fenku Sabinku, která k ní chodila spát do pelíšku, bylo jim spolu dobře. Stáří si ovšem vybralo svou daň, v poslední době byla Bábuška víc ospinkaná a také trochu zmatenější. 5. února, při ranním venčení se dokázala postavit na nožičky jen s velkými obtížemi, vrávorala, až nakonec ani nedokázala vstát, jen ležela a trochu se třásla. Zavolali jsme veterináře, který doporučil eutanázii. Zřejmě se jednalo o mrtvičku, ze které by se fenečka už nedostala. Rozhodnutí o uspání bylo jednoznačné. Je nám smutno, ale v případě Bábušky jsme víc dělat nemohli. Jsme rádi, že jsme jí alespoň mohli dát spokojený poslední rok života. |
|
Fotky Jonáška v průběhu času |
JONÁŠEK - pejsek z virtuální adopce Věk: 9 let Charakteristika: Malého
chundelatého Jonáška srazilo auto a poranilo mu
mimo jiné zadní tlapku. Pan doktor mu musel do nožičky
voperovat kovovou tyč, na kterou navlékal rozlámanou kost
jako korálky na nit. Nějakou dobu musel Jonášek
chodit s touto tyčí, která mu čouhala nahoře z nožičky
ven. Kost takto pomalu srostla, tyč veterinář zase vyndal,
nožičku si ovšem Jonášek šetří.
Našlapuje na ni sice, ale pokud stojí, drží ji
zvednutou. K tomu všemu se bohužel přidaly ještě
epileptické záchvaty, které se stupňují,
pokud je pejsek ve stresu. Z tohoto důvodu nemůže být
nabídnutý do normální adopce a proto ho
nabízíme pouze v do adopce virtuální. |
MEGIE (profil v nabídce) Věk: 5 let Charakteristika: Megie společně s Molly někdo uvázal u stromu poblíž útulku. Megie je fenka německého ovčáka s černou maskou, hodná, klidná, snáší se s ostatními pejsky. Je zvyklá na menší Molly, která se za Megie schovává, když má pocit ohrožení. Společně obývají jeden kotec a jsou sehraná dvojka, dobře hlídají. Pokud by si někdo vzal obě fenky, bylo by to skvělé, v novém domově by si ale určitě zvykla i jedna bez druhé. V útulku od: 27. 9. 2008 26. 8. 2009 ZEMŘELA Megie v zimě podstoupila náročnější operaci, respektive kastraci, kterou bylo nutné provést, protože došlo k zánětu dělohy. Při operaci ještě nebylo patrné, že má Megie rakovinu mléčných žláz. Od operace byla sice klidnější, více spinkala, ale jinak se nezdálo, že by bylo něco v nepořádku, měla chuť k jídlu, chodila s Molly na procházky. Ani ne dva týdny před smrtí ovšem začala kulhat a kulhání se stupňovalo, přidal se navíc průjem. Nakonec už se nedokázala postavit na zadní nohy, vyprazdňovala se pod sebe. Rentgen na veterině ukázal nádory, které tlačily na míchu v dolní části páteře. Nádory byly hodně rozsáhlé, zasáhly mléčné žlázy a prorostly až k míše. Bohužel rakovina takového rozsahu nebyla léčitelná a ani operace by nic nevyřešila. Všechno šlo velmi rychle, podle pana doktora se tomu v tomto případně nedalo ani nijak preventivně zabránit. Megie dostávala posilující a utišující injekce, protože ke konci už měla bolesti. Její stav se zhoršoval, nemohli jsme ji proto nechat déle se trápit, pan doktor ji uspal. Zemřela v klidu, ve svém pelíšku, téměř rok po tom, co jsme ji našli uvázanou před útulkem…. Milá hodná Megie, budeme na tebe všichni vzpomínat, chybíš kamarádce Mollynce. |
|
DIVOŠKA Věk: 4 roky Charakteristika: Malá kočička, čistotná, skromná, nerada se nosí, ale když si v novém prostředí přivykne, nechá se hladit, šimrat za oušky a přede o stošest. Byla by moc ráda za domek se zahrádkou, kde by se mohla proběhnout, vyhřívat na sluníčku a pak se vracet k plné misce a laskavému pohlazení. Kočička je kastrovaná, takže odpadá starost, co s nechtěnými koťátky. V útulku od: říjen 2005 ZÁŘÍ 2009 ZEMŘELA. Kočička, kterou se nám nakonec podařilo vypiplat z divošky na poměrně mazlivou čičinu, měla dlouhodobé problémy s ledvinami. Kočky obecně na ledviny dost trpí. Zdravotní stav Divošky obvykle mírně kolísal, vždycky zabrala léčba a dieta, tentokrát už ale byly problémy natolik vážné, že jim kočička podlehla. Je nám po ní smutno, budeme vzpomínat. |
|
|